29. týden
Pondělí 24. března
Tradičně jsme si rozdělili nové služby a zahájili celý týden. Kdo napsal dopis Lucince Thao, dal ho paní učitelce, aby je mohla společně odeslat a pak přišla, bohužel, nepříjemná část, kdy někteří z nás již znovu nepřinesli domácí úkol z českého jazyka, který neměli již v pátek a přesto jej pře víkend neudělali a neodevzdali :-(. Paní učitelka neměla radost.
Před tabuli jsme se sesedli do kroužku a četli si víkendové zážitky. Ke každému mohly být dvě otázky, kterých jsme pilně využívali. Paní učitelka si mezitím zapisovala věty použitelné pro další práci na počítači a jakmile jsme skončili, přesunuli jsme se na koberec k interaktivní tabuli. Rozdělili jsme se do skupinek a nejdříve si v učebnici vyhledali, co jsou to slovesa. Vyzbrojeni "poučkami" jsme zkoušeli vyhledat slovesa v našich větách, které nám paní učitelka promítla na interaktivní tabuli. Nalezená jsme zapisovali na kartičky. Společně jsme pak všechny věty na střídačku po skupinách prošly a zjišťovali, jestli se nám to povedlo nebo ne. Mnoho sloves jsme skutečně objevili a měli z toho radost. Zjistili jsme, jak je potřeba se ptát a také, že v některých větách může být sloves víc, protože jsou spojené do souvětí.
K matematické rozcvičce jsme využili interaktivní tabuli s dvěma barevnými kostkami. Jakmile na ně paní učitelka klikla, začaly se točit, jako kdybychom s nimi házeli, a když se ustálily, vznikl nám příklad, který bylo potřeba rychle vypočítat. K tomu jsme mohli používat násobilkovou tabulku a většině se velmi dařilo. Dokonce nás pár získalo všech deset možných bodů :-).
Pak jsme se rozdělili na skupinky a řešili v nich úlohu s věkem dětí. Výsledky jsme zapisovali do tabulky a dost nám to šlo. Takže jsme stihli ještě ve dvojicích vyřešit krokovací úlohy s více řešeními a společně je zkontrolovat. Někteří si dokonce všimli, že u obou úkolů byla řešení stejná a také přišli na důvod. Super! Poslední část matiky jsme věnovali samostatné práci. Bruno chtěl řešit úlohu s náhrobky, takže ji máme jako dobrovolný úkol, dokonce za dva bodíky :-).
Další nepříjemná situace byla na začátku prvouky a čtení. Mnoho z nás nejenže neodevzdalo úkol z Víš, co čteš o přestávce, ale někteří do vůbec neměli a ani se před hodinou neomluvili. To už se paní učitelka zlobila hodně.
První aktivitou dnes nebyla pohádka, ale kris-kros, při kterém jsme zopakovali jarní kytky (Eliška Kř. a Míša už je znají dokonale, dokonce nepotřebovaly nápovědu na okně) a vyluštili téma "motýli". Na druhou stranu listu jsme kreslili, co nás k nim napadne a bylo to docela zajímavé, že se naše nápady lišily. Pak jsme dostali pohádku, ale nesměli jsme ji otočit na druhou stranu, ani vybarvovat, ale ukazovali jsme se, kde čte paní učitelka a poslouchali, abychom si uměli vyznačit, kde budeme pokračovat potom my sami s dalším úkolem.
Tím bylo rozmýšlení, jak se motýl vyvíjí. Měli jsme k dispozici osm okýnek a měli jsme se pokusit je využít všechny. To nám přišlo dost, ale snažili jsme se. Své pokusy jsme pak porovnávali mezi sebou a zjišťovali, že naše představy se dost liší. Takže byl čas na práci s textem. Ve skupinách jsme si jej přečetli a podle toho, co jsme se dozvěděli, jsme uspořádali kartičky, které jsme si nastříhali (bohužel ne všichni, protože nám pro změnu chyběly nůžky). Kromě klučičí skupiny, která neposlouchala a pracovala jinak, než měla, se všem ostatním velmi dařilo a bez potíží dokázali poznat, co na obrázcích je a kam to podle textu zařadit. Svou práci ve skupině jsme pak zhodnotili na pracovním listu a u interaktivní tabule při hře zjišťovali, jestli jsme nám uspořádání povedlo. A povedlo :-)! A taky nás čekala odměna. Paní učitelka nám slíbila koupit "motýlí zahrádku", v které budeme krmit housenky, pozorovat, jak se zakuklí, v co se promění a po vykrmení nové motýly (děkuji za pravopisné upozornění) vypustíme na zahradě. Jásali jsme tak, že málem spadla třída.
Nakonec už jsme jen vyplnili své hodnocení učení a chování, dostali lístek k "Hodině Země" a mohli se rozloučit.
Úterý 25. března
Rozcvička byla stejná jako včera, ale naše výkony byly daleko vyšší. Ti z nás, kteří se zamysleli na dobrovolným úkolem, nám vysvětlili, jak se mohlo stát, že se dva lidé narodili a zemřeli ve stejném roce a přece žil jeden daleko déle, než ten druhý. Bylo vidět, že to ale my ostatní úplně nechápeme a tak nám to paní učitelka přiblížila na nás samotných. Stačilo to na Edíkovi, Elišce Kř. a Vašíkovi, kteří se sice všichni narodili v roce 2005, ale staří nejsou ani náhodou, rozdíl mezi nimi je i osm měsíců. Potom jsme se rozdělili do skupinek na dědu Lesoně a začali řešit, které družstvo je silnější a jaké zvířátko od něj musí odejít, aby se síly vyrovnaly. Všichni jsme moc hezky spolupracovali a všechny zápasy vyřešili. Pro řešení násobilkových obdélníků nám paní učitelka nabídla společné řešení u interaktivní tabule, nebo samostatný pokus. Nikdo jsme to nechtěli řešit společně, všichni jsme na to chtěli přijít sami :-). A většinou i přišli. Posledním úkolem byly rovnice, v kterých chyběly buď sčítance nebo součty. Někdo už máme hotovo, někdo ještě ne, budeme v tom pokračovat zítra.
V češtině jsme měli tři hlavní úkoly. Nejdříve jsme doplňovali chybějící i/y/ú/ů a skoro všichni jsme měli jedničky, nebo dokonce jedničky s hvězdičkou. Pak jsme hledali ve větách podstatná jména a slovesa ve skupinách. A nakonec jsme přepisovali do sešitů slova se skupinami dě, tě, ně a barevně je vyznačovali. Důležité je psaní háčku - není nad souhláskou, je nad "ě".
Další procvičovanou čtenářskou dovedností je v tomto týdnu "Předvídání". Texty jsou již delší a hledání důkazů náročnější, ale my to ani nepoznáme, jak jsme dobří :-). Dokázali jsme to společně na textu o zeleninovém salátu i ve skupinách s textem o Markovi sběrateli. Před skončením hodiny jsme hlasovali o tom, jestli se budeme v dešti přesunovat na tělocvik do sokolovny, nebo jestli nabídnuté aktivity zvládneme ve škole. Velká většina byla pro školu, nejen kvůli dešti, ale hlavně proto, že tím neztratíme čas, který bychom jinak museli věnovat na přesun. Nejdříve jsme se shromáždili na koberci, abychom si ukázali, jak se skáče guma a jak se hraje čára s kuličkami. Překvapivě (tedy aspoň pro paní učitelku) nás bavilo nejen být těmi, kdo předvádí, ale i obecenstvem a nadšeně jsme kamarády povzbuzovali. Pak jsme se rozdělili na čtyři čtveřice a přesunuli se na jednotlivá stanoviště. Střídali jsme se na nich po deseti minutách s pětiminutovými přestávkami (zejména "švihadláři" je dost potřebovali) a až na pár hádek holek "na gumě" jsme si to dost užili.
Na závěr už jen hodnocení do notýsků a mohli jsme jít na obědy.
Středa 26. března
Na začátku hodiny jsme všichni společně poslouchali a snažili se zpívat písničku "Where is it?" Potom jsme se shromáždili na polštářcích před tabulí v kroužku a paní učitelka mezitím připravila úkol pro Valču. My jsme se pak společně učili několik nových slovíček a připomněli si pár starých a hráli s nimi hru "What's missing?" a když jsme si vystříhali i vlastní malé, tak "Show me..." a "What colour is ...?". Potom nám paní učitelka ukázala, jak budeme hrát "Hide and seek" ve trojicích a při tom procvičovat otázku "Where is it?" Na závěr jsme si vše shrnuli při práci na pracovním listu, který se téměř všem skvěle povedl.
Po rozcvičce a chvilce samostatné práce nás čekal hlavní úkol - autobus. Ve skupinách jsme se snažili nejdříve vymyslet řešení do žlutých okýnek a pak si je ověřovat na figurkách. Ne vždy se nám dařilo domlouvat se mezi sebou slušně, naopak často bylo slyšet hádky o slovo a o vysvětlování. Možná i to bylo důvodem, že se nám autobus nepovedl vyřešit celý, ale při společné kontrole jsme si pak vše vysvětlili a také si ukázali, že není vždycky výhodné postupovat okýnko od okýnka, ale že je dobré podívat se na celý autobus a rozmyslet si, kde to bude snadné a třeba mi i řešení od konce pomůže vyřešit něco na začátku.
Samostatnou práci jsme řešili také poté, co jsme dokončili opakování z prvouky. Protože se blíží konec měsíce a my budeme hodnotit, co se nám v učení povedlo (podle toho, co máme v měsíčním plánu), připravil nám pracovní list, na kterém jsme si měli ověřit, jak na tom se svými znalostmi a dovednostmi jsme. Výsledky se ale dozvíme až zítra.
Čtvrtek 27. března
Dneska se zpožděním, suplování odpoledky spolu s celodenním dozorem je docela časově náročné :-(.
Matematická rozcvička byla sice stále násobilková, ale už to nebyly obyčejné příklady, ale nakupování x kusů po y penězích.
Dalších úkolů jsme stihli opravdu hodně. Nejdříve to bylo řešení slovní úlohy s časem, který potřeboval cyklista Radek. Hráli jsme si vše jako divadlo, pak si to překreslili na tabuli a teprve poté počítali. Včerejší rozpracovaný úkol s doplňováním do rovnic jsme dokončili a pak si ho zkontrolovali hrou na interaktivní tabuli. A našli jsme v ní chybu! Poté jsme se znovu vrátili k penězům a přemýšleli, kolik kterých mincí má Derek při dodržení stanovených podmínek. Nakonec jsme zvládli ještě hru Sova a navíc si u ní vysvětlili, co jsou to sudá čísla a jak se pozná násobek dvou.
Na začátku čtení s porozuměním nám paní učitelka pověděla a ukázala, jak jsme napsali opakování z prvouky. Nejlepší práci odvedla Míša, neztratila ani jeden jediný bodík a ještě to měla téměř celé pravopisně bez chyby! Velkou pochvalu dostala i Lůca, té chybělo jen půl bodíku, aby také měla jedničku s hvězdičkou a navíc napsala nejkvalitnější odpověď na otázku o významu, ohrožení a pomoci žábám.
Pak už jsme pokračovali v tréninku dovednosti "Předvídání". Na třetím listu ve dvojicích a pak na čtvrtém už samostatně. Někdo stihl celé, další budou moci dokončit příště.
Na dílnu čtení jsme si dnes neměli chystat žádné pomůcky kromě penálu, což Edíka pěkně naštvalo, protože jak říkal, doma se připravoval tak dlouho, aby mu nic nechybělo :-). To proto, že pro nás měla paní učitelka vzkaz od komisaře Vrťapky. Ale museli jsme si ho vyluštit sami hledáním slov - vetřelců. Byla to docela fuška. Rozdělili jsme se losem podle částí obrázků hrdinů tohoto komiksu a pak v charakteristikách postav hledali slova, která do vět nepatří. Při společné kontrole jsme doplnili, co se nám nepovedlo a sepsali společně tajenku, Dozvěděli jsme se, že jsme tak zdatní čtenáři a písaři, že si zasloužíme účast na první školní Noci s Andersenem. Paní učitelka nám vysvětlila, co to je a rozdala přihlášky. Kdo ji bude mít vyplněnou a od rodičů podepsanou, ten se může těšit na příští týden, na noc z pátka na sobotu.
Při výtvarce a pracovce jsme začali tvořit na jarní jarmark. Obkreslovali, vystřihovali a slepovali jsme motýly na vylepení do oken. Naším cílem bylo splnit tři podmínky - přesně obkreslit, pečlivě a přesně vystřihnout a čistě slepit. Mnoho motýlů je opravdu krásných, ale přesto pár z nás práci odbylo a jejich motýly nebudeme moci prodávat.
Pak už jen zápis do notýsků a rozloučení.
Pátek 28. března
Při kalendáři si Eliška Kř. všimla, že právě uplynul jeden měsíc od konce února :-). Matematickou rozcvičkou byly dnes násobilkové obdélníky, které se převážné většině povedly vyřešit v daném čase celé bez chybičky. Poté jsme se pustili do výstavišť, kde u druhého byla nová podmínka, kterou jsme museli dodržet. A to že výstup z výstaviště, tedy číslo 20, musí být u spodního okraje. To byl i důvod, proč jsme tentokrát nemohli řešit výstaviště jako samostatnou práci. Společně jsme si vysvětlili, co pojem "spodní okraj" znamená a to bylo dobře, protože někteří jsme to netušili vůbec, někdo částečně a jen pár z nás vědělo, že se to týká všech čtverců ve spodní řádce. Pak jsme to tedy zkusili a ze třídy se postupně ozývaly radostné výkřiky "Mám to!" a "Jo!" a taky neradostné "To nejde!" či "Zas to nevyšlo." Po skončení času na přípravu jsme si společně řešení ukázali a to je pak ozývaly výkřiky typu "Jo tady jsem udělal(a) chybu! Aha." Na konci hodiny jsme si ještě stihli na praktické ukázce ujasnit pojem "po sobě jdoucí, následující čísla", abychom dokázali vyřešit úkol s rozkladem jednoho čísla na tři s podmínkou, že dvě z těchto čísel musí být po sobě jdoucí. Dokonce jsme zjistili, že u některých příkladů je více řešení a Lůca nám skvěle vysvětlila, jak se to zjistí :-).
Češtinu jsme dnes věnovali doplňování a tréninku psaní dě, ně, tě, čemuž nebudeme věnovat už další čas, protože to není nic, co bychom neuměli. Takže jsme si radši zahráli hru na vymýšlení podstatných jmen a sloves na zadaná písmena s těmito skupinami písmen. Některá slova byla velmi originální :-).
Na začátku další hodiny jsme si zapsali známky z doplňování i dnes dopadlo výborně, kdyby nám takhle dobře šlo i vlastní psaní např. do notýsků s hodnocením učení. Poté jsme se sesedli na koberci, paní učitelka připravila notebook k interaktivní tabuli a dali jsme se do vymýšlení příběhu o psovi, ke kterému jsme si minule připravili první tři kroky - postavy a prostředí, kostru děje a závěr. Po prvním pokusu jsme pokračovali společnou konzultací. Nejdříve jsme nahrazovali opakující se slova vhodnými zájmeny, pak přidávali výstižná přídavná jména k těm podstatným, abychom je blíže popsali, poté vymysleli jména hlavním postavám a nakonec přidali ještě příslovce ke slovesům. Vznikl z toho príma příběh, který příště přepíšeme a dokonce si budeme moct změnit jména postav podle sebe. Příběh najdete na konci popisu dnešního dne.
Poslední hodinu jsme měli hudebku a při ní čtyři hlavní cíle. Naučit se novou písničku (Vašík s Eliškou Kl. po jejím prvním zazpívání skvěle popsali, je vlastně popisuje vývoj motýla), zahrát na flétny "Sedí liška pod dubem", zapsat si notový záznam do desek a hlavně (a toho jsme se nemohli dočkat) vyhodnotit březen a rozdat tak další část pokladu - drahokamů. Za dobrovolné úkoly to mohlo být až 9 bodů, za chování 3, za nezapomínání 2 a za dobré skutky 3. Tedy celkem 17 bodíků. Nejvíc v březnu získala Lůca - 13 drahokamů. Zaznamenala spolu s Vašíkem, Eliškou Ku. a Vojtou také největší nárůst oproti minulému měsíci. Při rozdělování drahokamů se podařilo shodit kytaru paní učitelky a nalomit jí krk, ale už máme zjištěno, že půjde spravit, takže není potřeba nikoho obviňovat nebo řešit nákup nové.
A tady je náš příběh "O psovi Oskárkovi"
O psovi Oskárkovi
Oskárek rychle běhal na velké zelené zahradě a uviděl zlomyslnou kočku, jak pomalu, šikovně a opatrně leze na dřevěný plot. Začal ji rozpustile honit. Kočka vyděšeně skočila na umyté ozdobené okno. Naštvaný Oskárek rychle skočil za ní a rozbil ho. Kočka vystrašeně zaběhla do tmavého lesa a už ji neviděl.
Oskárkův páníček uviděl rozbité okno a pekelně se rozzlobil. Okamžitě spatřil psa mezi ostrými střepy. Začal ho obviňovat a zahnal do jeho dřevěné boudy.
Páníček se zamyslel, že by mohl koupit hezkou strakatou fenu, aby nebyl Oskárek smutný. Koupil fenu Fifinku a on se s ní za chvilku skamarádil. Brzy měli Oskárek s Fifinkou tři různobarevná roztomilá štěňátka, která se narodila doma.
Pak šli spolu do tmavého lesa na dlouhou procházku a zpátky se vrátili květinovou loukou.