Dopis rodičům 3. prosince
Milí rodiče,
po nepříjemné konfrontaci z dnešního rána bych ráda pro všechny stejně uvedla na pravou míru způsob, jakým píšeme „na známky“ v českém jazyce.
V dětských notýskách vidíte, že většinu procvičování nehodnotíme známkou, ale jen „smajlíky“. Teprve, když máme učivo opravdu procvičené, napíšeme občas něco na známku. O tom ale děti vždy dopředu vědí a mohou se připravit (např. diktáty). Tato „služba“ je ovšem nadstandardní a na většině škol se s ní nesetkáte. Stejným způsobem byly děti informovány o tom, kdy a z čeho přesně budeme psát první opakování z českého jazyka. Po celý týden jsem jim připomínala, že kdo se ještě na opakování v učebnici nepodíval, ať tak učiní. Že v „písemce“ bude právě to, co je v učebnici. Pro vaši informaci jsem ještě navíc přidala upozornění na webové stránky. Nejen do seznamů úkolů, ale přímo na titulní stránku, abyste nemuseli nic hledat. Mým cílem není nachytat děti na tom, co neumí, ale poskytnout jim možnost, aby uspěly. Všechny. Zda této možnosti využijí, to už je na nich. Tolik k přípravě.
Na samotné opakování měly děti 30 minut času (diktát byl zvlášť). Na začátku práce jsme si přesně a podrobně vysvětlili, jak budou pracovat, kolik času mají, kdy je upozorním na zbývající čas. K tomu se i přes to, že měly možnost domácí přípravy, mohly chodit v průběhu práce ptát mě, pokud si nevěděly rady. Mohly používat společné třídní pomůcky (pravidla toho, co už umíme, na tabuli, abecedu s psacím písmem). Někdo využil na práci celý čas, jiný mi ji odevzdal po dvanácti minutách.
Ačkoliv někteří opravdu nedopadli dobře, nemyslím si, že je to nějaká velká tragédie. Dětem jsem znovu vysvětlila, že když budou chtít zvládnout svou práci opravdu dobře, není nic jednoduššího, než se na ni zodpovědně připravit (v duchu motta našeho školního vzdělávacího programu „Vzděláním a výchovou ke svobodě a odpovědnosti“).“). Věřím, že při příštím opakování využije možnosti domácí přípravy již většina třídy. Chtít odvést dobrou práci musí být vnitřní potřebou člověka a k tomu se snažím děti systematicky vést. Budu samozřejmě ráda, když ve stejném duchu povedete i vy děti při jejich domácí přípravě. Neučí se pro známky, ale pro život.
Katka Vrtišková