Noc s Andersenem 4. 4. 2014
V sedm večer vypukla naše první školní Noc s Andersenem. Sesedli jsme se na koberci a paní učitelka nás přivítala a pověděla nám, co všechno je před námi. Každý z nás dostal svůj detektivní průkaz komisaře Vrťapky, ale zatím bez jakýchkoliv hodností. Ty budeme moci získávat v průběhu večera a noci a komu se bude opravdu dařit, dosáhne až na nejvyšší hodnost policejního rady. K tomu ale bude potřeba splnit pět zkoušek komisaře Vrťapky.
Na zahájení jsme si poslechli a před každou zkouškou taky znělku dnešní noci, knižní píseň Lichožroutů. Dost se nám líbila (pro další poslech a ukázku rodičům odkaz zde) a chtěli jsme ji znovu a znovu :-). Jenže už byl čas na první zkoušku komisaře Vrťapky. Bez jediného slova jsme museli utvořit týmy. K tomu jsme potřebovali na chodbě najít každý lístek se svým jménem a zjistit, ke komu se hodí. Jakmile jsme se našli (bylo nás pět v každém týmu) a kousky nalepili na papír, zjistili jsme, že jsme složili tři detektivní případy. A také jsme si všichni vysloužili první hodnost - detektiva.
Radostně jsme se pustili do druhého úkolu, který už byl o poznání náročnější. Naším cílem bylo vyluštit právě složený detektivní příběh a ještě v daném časovém limitu. Aby nám to ale šlo snáz, vyřešili jsme jeden instruktážní společně s paní učitelkou na interaktivní tabuli. Stejně ale došlo na první slzičky, když se případ podařilo vyluštit jen jednomu týmu, jehož členové dosáhli na druhou hodnost - inspektora, zatímco ostatní ne.
Zatnuli jsme ale zuby a po přestávce na pití a toaletu se pustili do zkoušky třetí. A ještě těžší. Protože jsme byli na noci s panem Andersenem, chtěl Vrťapka, abychom věděli, kdo to byl a třeba si o něm i něco málo zapamatovali. Takže jsme dostali doplňovačky s šestnácti chybějícími slovy a soubor stejného počtu otázek. Na chodbě a ve třídě jsme pátrali po (někdy dost dobře) ukrytých indiciích a zjišťovali a dopisovali chybějící odpovědi. Opět jsme na to měli časový limit, tentokrát čtyřicet minut, a k získání další hodnosti bylo potřeba najít alespoň polovinu (tedy osm) odpovědí. I tady to některé stálo pár slziček, ale nakonec zkoušku splnily všechny skupiny. Jedni se dokonce nespokojili s povinnou polovinou a kromě jediné odpovědi našly úplně všechny. Tím si vysloužili bonus v podobě dvou hodností najednou.
V tajence vyšel název Vrťapkova případu "Prokletí zubu moudrosti" a ten byl i naším čtvrtým úkolem. Na první kapitole nám paní učitelka ukázala, co nás čeká, a pak už jsme se do toho mohli pustit sami. Paní učitelka četla vždycky jednu kapitolu, jedna skupina po jejím skončení vymyslela dvě otázky, na které se v kapitole daly najít odpovědi, a zbylé dva týmy musely odpovědi napsat na papír. K získání další hodnosti bylo potřeba vymyslet obě otázky a alespoň na polovinu ostatních správně odpovědět. Někteří to měli těsně, zvládli přesně požadovanou půlku, jedna skupina ale odpověděla správně na všechno, takže i tady byla odměna v podobě dvou hodností najednou. Tím se nám stav srovnal a už nikdo nebyl smutný, že nemá šanci stát se policejním radou :-).
Poslední úkol byl nejnáročnější, hlavně kvůli nastupující ospalosti :-), ale nikdo ho nevzdal, protože získat nejvyšší hodnost, dokonce vyšší než má sám Vrťapka, to za to stálo.
Při třetím úkolu jsme se dozvěděli, že první pohádkou, kterou Hans Christian Andersen napsal, bylo "Křesadlo". Nejdříve jsme ji kreslenou sledovali na interaktivní tabuli (můžete si ji stáhnout zde), potom nám ji paní učitelka četla z knihy Andersenových pohádek a nakonec jsme měli napsat alespoň dva rozdíly, které jsme mezi těmito verzemi objevili. A protože se to povedlo všem týmům, skákali jsme radostí, že jsme se všichni stali policejními rady.
Pak už byl čas na čištění zubů, přípravu "postýlek", převlékání do pyžam a zavrtání se do pelíšků. Paní učitelka ještě upřesnila pravidlo pro ranní ptáčata a pak už nám četla pokračování příběhu o zubu moudrosti. Než dočetla do konce, většina z nás spala. O půlnoci pak už nebyl vzhůru kromě Edy a Kuby, kterým se nedařilo zabrat, ani když počítali ovečky. Ale i je nakonec spánek přemohl.
První ranní ptáčata se ozvala kolem půl sedmé (a to někteří vyhrožovali, jak budou vstávat v pět) a úžasně zodpovědně si brala knížky, spacáky a šla si číst na koberce na chodbu. Po sedmé hodině už byli vzhůru všichni, takže jsme se sbalili a pustili se do snídaně. S plnými žaludky a také s vyčištěnými zuby jsme se sešli na koberci, abychom splnili poslední úkol - zhodnotili, co se nám na naší první Andersenově noci líbilo. Své postřehy jsme si četli v kruhu na koberci a poté už nastoupili do řady, protože jsme byli odměněni Vrťapkovým diplomem a pamětním pohledem. S těmito odměnami jsme se společně vyfotili a pak si vyžádali na paní učitelce opětovné sledování včerejší pohádky Křesadlo. Při jejím sledování jsme se postupně vytráceli tak, jak si nás vyzvedávali rodiče. Poslední tři z nás, Valča, Eda a Anička pak pomohli paní učitelce s úklidem lavic.
Na pondělí bude dobře nebrat si svačiny, protože ze snídaňových toho dost zbylo :-).